Okolní mlýny

 Na Žehrovce bývalo v minulosti v provozu 8 mlýnů.Potok pramení v Prachovských skalách a po 25km se vlévá u Březiny do Jizery.
Výlet po mlýnech začneme v Mladějově,odkud půjdeme po červené značce směrem k Dolnímu mlýnu.Asi po 2km přijdeme k rybníku obklopenému rekreačními chatami.Zde kdysi stával mlýn,pila a hostinec.Po II.světové válce zde byl postaven rybník a mlýn bezestopy zmizel.Jméno mlynáře není ani v seznamu členů Mlynářského družstva,jehož členy byly jinak za první republiky všechny zbývající mlýny na Žehrovce.Možná že majitel nebyl členem a nebo už tehdy mlýn nemlel.
Od hráze pokračujeme vlevo po červené značce k Nebákovskému mlýnu.Původní pěšina,ze které byl pěkný výhled na rybník byla zásluhou cyklistů zničena.Cesta nyní vede náhradní trasou nad údolím. Asi po 4 km nás lesní cesta přivede k Nebákovskému mlýnu.Kdysi tu hospodařil mlynář Václav Vik.U mlýna si všimněte opřených "Francouských"kamenů,složených z tabulek křemence.Mlýn je zajímavý svým přimknutím ke skále a je vybaven turbínou,která je dodnes v provozu.Na nedalekém ostrohu stával hrádek Nebákov,připomínaný spolu s mlýnem k r.1455.Odtud pokračujeme asi 2km po červené značce k Podsemínskému mlýnu.I tento mlýn stojí na hrázi rybníka,dnes však již značně zanešeného.Za první republiky patřil Jaroslavu Skálovi.Tehdy byl moderně přestavěn a vybaven turbínou.(Druhá strana budovy však dodnes nemá omítku)Dvůr je vydlážděn žulovými kostkami .
Mlýnice Podsemínského mlýna Most na Podsemíně
Přes náhon a přes přepad rybníka vedou dva klenuté mosty.Cesta ke mlýnu a most si "zahráli" ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny.Nad mlýnem je bývalý dvůr Semín.
Odtud pokračujeme malebným lučinatým údolím stále po červené k silnici.Zde odbočíme vlevo po žluté a po silnici dojdeme až na křižovatku u Pleskotského mlýna.Mlýn stojí na druhé straně údolí a není přístupný.Byl založen až r.1754 mlynářem Tomášem Roudným.Za první republiky patřil Františku Vikovi,jeho budova již není ničím zajímavá.Mlýn pohánělo až do jeho zrušení vodní kolo.Před r. 1990 zde byly pořádány přehlídky dechových hudeb.
Z křižovatky silnic pokračujeme dále po žluté k Podvyskeřskému mlýnu.Cesta vystoupá pod Chlum,zde zahneme po značce vlevo a začneme zvolna klesat zpět do údolí,kde přejdeme po lávce Žehrovku.Po levé straně údolí jdeme nejdříve pěšinou a potom po cestě,která zvolna opustí dno údolí.Pod námi býval Podvyskeřský rybník.V těchto místech na protější straně začínal náhon k Podvyskeřskému mlýnu. Cesta opět poněkud sestoupí a pokračuje ve svahu lesem.V místě,kde náhle klesne je po pravé straně dub se zarostlým lanem a tabulka s upozorněním na bývalou hráz.Zde začínal někdejší rybník.Po cestě dojdeme na křižovatku turistických cest "U Podvyskeřského mlýna."Mlýn stojí asi 200m vpravo po modré směrem k Vyskři.Jeho historii zde nebudeme opakovat.
Po jeho prohlídce pokračujeme z křižovatky po žluté značce k Vysokému kolu. Cesta prochází přímo dvorem mlýna.Mlýn Vysoké kolo se připomíná již v 16.st,podle ústní tradice stával jeho středověký předchůdce u výtoku silného pramene v rokli jižně od dnešního stavení. Mlýn byl za třicetileté války zničen a opuštěn. Teprve až v roce 1682 byl mlynářem Žofkou ze Střehomi postaven nový mlýn.Tento mlýn sloužil až do roku 1700 pak ho Žofka opustil a o kus dál postavil nový mlýn s jezem a náhonem.Tato skutečnost popudila oba sousední mlynáře,kteří si začaly stěžovat u svých vrchností.(Vysoké kolo a Pleskoty patřili ke Kosti,Podvyskeř ke Skále a Mlýnice k Svijanům)) Mlýn byl zdokonalen kolem r.1754 mlynářem V.Žofkou.Jeho syn Josef však mlýn r.1830 prodal I.Wagenknechtovi,dále se vystřídala v  rychlém sledu celá řada majitelů: J.Kubina,F.Kozák, J.Maršan,J.Vondrák, M.Kvapil,Hochman,Tůma,J.Sameš až v roce 1860 koupil sešlý mlýn mlynář Jan Riegr.Jeho syn František Rieger ( +19.4.1896 v Praze) byl oblíben pro svoji dobročinnost.Jeho syn Jaroslav mlýn v r.1902 prodal J.Mendlíkovi ze Sobotky. (Riegrove byli údajně příbuzní s významným staročeským politikem F.Lad.Riegrem.) Ten ho po r. 1918 pronajal mlynáři J.Kulštejnovy.Po jeho smrti v r.1931 prodal Mendlík mlýn Janu Pleinerovi,který ho moderně přestavěl a jehož potomkům patří dodnes.Mlýn je vybaven turbínou a jeho zařízení je dochováno v provozuschopném stavu.Donedávna nebyl mlýn připojen k veřejné síti a elektřinu si vyráběl sám.
Za mlýnem zahneme vlevo na lesní cestu a pokračujeme po žluté směrem na Příhrazy.Asi po 2km vyjdeme z lesa a po chvíli se z prava připojí asfaltová silnička od Mlýnice.
Mlýn stojí asi 300m od této křižovatky.Je vybaven turbínou,která je dodnes v provozu.Mlýn patřil Josefu Zajícovi.
Odtud se vrátíme zpět na žlutou značku a pokračujeme do Žehrova.Zde stojí poslední mlýn na Žehrovce.O tomto mlýně se můžete dočíst,že byl založen kolem r.1490,připomíná se také k r. 1549.Za první republiky patřil mlýn Josefu Laušmanovi.V roce 1943,byl přestavěn. V prosinci 2005 mlýn vyhořel.Býval to největší mlýn na Žehrovce. Žehrova můžeme dojít do Příhraz a odtud do Březiny k zastávce ČD.(celkem asi 30km)
Pokud však jste nežádoucí "náhodný cestující"je lépe jet autobusem,je to rychlejší a levnější.

Některé další mlýny

Malým mlýnům pomáhalo za první republiky "MLYNÁŘSKÉ DRUŽSTVO pro nákup a prodej při jednotách mlynářů v republice Československé,zapsané společenstvo s ručením omezeným se sídlem v Praze"
Jeho členy byly v bezprostředním okolí:
V.Michal,Ktová V.Opočenský,Střehom J.Skála,Březina
S.Zuna,Dubecko J.Vik,Střehom K.Vimr,Kacanovy
F.Groh,Rakov G.Doškář,Dolní Bousov J.Drahoňovský,Loučky
A.Drahoňovská,Chlomek J.Kulštein,Střevač C.Janků,Rovensko
V.Janda,Roveň A.Havlík,Osek B.Homolka,Dolní Bousov
V.Brožek,Libuň L.Brožek,Rovensko M.Bobek,Ošťovice
R.Anděl,Sedmihorky a mnoho dalších.Tento seznam pochopitelně nepostihuje všechny mlýny(zejména ne velké)a ne každý uvedený mlýn byl vodní!Dochovaný seznam obsahuje přibližně 3500 mlýnů z celé tehdejší republiky,včetně Podkarpatské ukrajiny.Konkurence tedy byla obrovská! Družstvo zaniklo patrně za II.sv.války.

Zpět