Mlýn stojí v údolí potoka Žehrovky pod obcí Vyskeř.Je součástí osady Poddoubí,č.p.3.Byl postaven na tehdejším skalském panství asi v pol.16.st.,možná na místě staršího dřevěného mlýna.Tehdy ležel u rušné cesty,která spojovala skalské panství s kosteckým.Jejich hranice se stýkaly nedaleko odsud(Hraniční mezníky můžete vidět podél modré značky na Kost).Místo bylo pravděpodobně výhodné také tím,že potok Vyskeřák s "teplou"pramenitou vodou,který se tu vlévá do Žehrovky,omezoval zamrzání mlýna . V Lažanském dole(údolí Žehrovky)byl,možná až dodatečně, založen rybník,nazývaný Podvyskeřský,z něhož byla přiváděna voda ke mlýnu.
Po třicetileté válce známe už i jméno mlynáře,mlýn tehdy patřil rodu Kočích. Během času výnosnost mlýna klesala a mlynáři se museli věnovat také polnímu hospodářství.Byl zrušen i rybník a změněn ve výnosnějí louky,jako všude v okolí.V roce 1836 byla stranou od mlýna(kvůli případnému požáru) postavena stodola. Posledním mlynářem z tohoto rodu na Podvyskeřském mlýně byl František Kočí.Měl prý 11 dětí a upadl do dluhů.Nakonec byl nucen mlýn i s chalupou v Lažanech č.p.13 v roce 1852 prodat.

V následujících letech 1852-1890 se tu pak postupně vystřídalo 6 majitelů.(V.Marek,J.Šulc, P.Kuna,J.Čermák,J.Bezvoda,F.Hejda)Patrně za J.Bezvody byl mlýn přestavěn do dnešní podoby.(Ve štítě při cestě je kámen s nejasnými iniciálami ?B a letopočtem 1886) V r.1890 mlýn koupil Václav Balák,syn bohatého sedláka ze Sobotky-Předměstí č.p.15.Ani jemu se zde nevedlo příliš dobře. Brzy po jeho smrti stál mlýn před dražbou.Začátkem I.sv.války se na mlýn přiženil Josef Bukvic z Michovky.Byl absolventem hospodářských škol v Humpolci a Táboře a schopným hospodářem.Po svém návratu z války zaplatil dluhy a mlýn postupně modernizoval. Zřídil tu pilu,vodovod a také zavedl výrobu elektřiny,kterou zásoboval okolí a dokonce hospodu na Vyskři. Za II.sv.války roce 1943 nahradil vodní kola Francisovou turbínou.Mlýn provozoval až do úředního zastavení provozu malých mlýnů v r.1951.Příslušný dokument je zde.(106kB) Byl tak posledním v dlouhé řadě mlynářů,kteří se tu během nejméně 400let vystřídaly .Po jeho smrti v r.1958 začal nepoužívaný mlýn chátrat,zničené zařízení však vydrželo ve mlýně v původním stavu až do opravy započaté roku 2003.Nějakou dobu zůstala ještě v provozu elektrárna.Neudržovaným náhonem však přitékalo stále méně vody až i její provoz skončil.Poslední ranou byla regulace Žehrovky v r.1980.Řečiště bylo tehdy odpojeno od náhonu a napřímeno.Na zasypání starého koryta byla použita hráz bývalého rybníka,která tak téměř bezestopy zmizela. Odpadní kanál od mlýna byl také zavezen.Povodně na Vyskeřáku posléze zničily splav,takže mlýn je dnes bez vody. Potomci J.Bukvice mlýn drželi až do r.2002 kdy mlýn prodali novému majiteli,který zahájil vyklízecí a rekonstrukční práce.
Mlýnice je přibližně 11m široká a 19m dlouhá.Průčelí obrácené k cestě je vysoké asi 8,5m.Na tomto jižním průčelí,poblíž vchodu,bývaly patrné pozůstatky poznámek a nápisů mlečů.Těmito dveřmi se kdysi vcházelo na mlecí podlahu,tudy mleči nosili pytle s obilím k zásypu.Mohutné dubové trámce hranice se zachovaly až do nedávna díky tomu,že na nich byly umístěny novější válcové stolice.Ve mlýnici bývala tři složení a mlýn měl tedy tři vodní kola,která dnes připomínají zazděné průchody hřídelí.Pod nimi zůstalo zachovalé podkolí.Časem tu zveřejním původní plánek transmisí a stolic.
Na východní stěně, přivrácené k vodě je viditelná původní výška budovy před přestavbou.Nadezdívka je zde tenčí než původní zeď a viditelně ustupuje.Je zde také betonová šachta s turbínou a přibližně uprostřed stěny konzole s izolátory a bleskojistkami.Je to pozůstatek vedení,které odtud vedlo na Vyskeř.
Severní průčelí, obrácené do dvora má zachovaná kamenná ostění oken a zbytky renesančního sgrafita.