Pohon mlýna

 Mlýn poháněly vody Žehrovky,přiváděné náhonem od Podvyskeřského rybníka.Po jeho zrušení v 19.století byl náhon prodloužen a mlýn ztratil možnost akumulovat vodu v rybníce. Zůstal tak odkázán jen na kolísavý průtok Žehrovky.
Mlýn kdysi míval tři vodní kola,jak ukazují zazděné průchody hřídelí. Na počátku 20.st. byl mlýn vybaven transmisí,která měla 185 ot/min a poháněla všechny ostatní stroje. Od té doby mlýn pohánělo už jen jedno vodní kolo s dřevěným převodem na transmisi.
Kolo mělo následující parametry:
Průměr přes lopatky 3200mm
Šířka mezi věnci 1500mm
Radiální hloubka korečků 235mm
Rychlost otáčení 12ot/min

Toto řešení sloužilo až do r.1944.

Tehdy proběhla poslední podstatná modernizace mlýna.Vodní kolo nahradila Francisova turbína.Z této rekonstrukce se zachoval plán,vypracovaný firmou Josefa Prokopa synové Pardubice,který kromě vlastní přestavby,zachycuje polohu a rozměry zrušeného kola a dubové konstrukce staré hranice.
Část plánu je ZDE(Přízemí mlýnice 819KB)
a ZDE(Stará hranice,podkolí,schéma řemenů,432KB).
Obrázky zatímnejsou příliš kvalitní,za pozornost stojí dřevěná konstrukce staré hranice,na kterou byla později umístěna nová mlecí podlaha válcového mlýna.

Projektovaná turbína měla mít tyto parametry :
Užitečný spád H=3,8m
Množství vody Q=335l/sec
Počet otáček n=230 ot/min
Výkon turbiny 13ks
Navržená turbína
Průtok a výkon jsou maximální dosažitelné hodnoty. Turbína měla mít oběžné kolo o průměru 450mm a 14 rozváděcích lopatek.
Z finančních důvodů nebyl projekt dodržen.Osazená turbína byla pořízena "z druhé ruky"a osazena do pozměněné kašny.Její původ a parametry jsou dnes už neznámé.Provozně se příliš neosvědčila,měla příliš velkou hltnost.Přesto přežila zastavení mlýnského provozu a až do 60.let 20.st.poháněla osvětlovací dynamo Ericsson(napětí 110V)
Podle pana V.Laiky ze serveru Malá voda ,je instalovaná Francisova turbína se suchou savkou také z produkce firmy Josefa Prokopa synové Pardubice. Svědčí o tom způsob ukotvení regulačních táhel a provedení převodu regulace, stejně tak jako dosti značná délka hlavního hřídele, která byla pro tohoto výrobce poměrně typická. Narozdíl od ČKD Blansko, kdy bývala regulační hřídel zazděná v kašně samostatně a taktéž převod nebyl většinou odlitý současně s turbínovým štítem.

Výkon se od turbíny přenášel koženým řemenem širokým 70 mm na pomocnou transmisi.Otvor ve zdi,kterým řemen procházel, byl již dávno zazděn a tak není na obrázku vidět. Pohled do kašny
Na rozdíl od vodního kola,které se točilo i při malém průtoku, se turbína zavzdušní a zastaví. To se nepříznivě projevovalo hlavně na výrobě elektřiny.Večer,když bylo potřeba svítit,zavřeli výše položení mlynáři stavidla a začaly nadržovat vodu pro své mlýny.Pokud bylo potřeba více energie,musel mlynář dojít požádat výše položené mlynáře,aby nechali vodu protékat.
Situaci ještě zhoršoval dlouhý náhon,založený navíc v rozbahněném břehu bývalého rybníka.Ondatry a další živočichové hloubily v jeho hrázi nory, kterými unikala voda. Náhon bylo nutné neustále opravovat,jinak se protrhl a ke mlýnu přestala téct voda.Potok Vyskeřák,který se vlévá před mlýnem do náhonu,přináší při letních přívalech množství písku,které náhon zanášelo a bylo nutné ho ručně čistit.(Do nedávna tekl potok opačným směrem, k zničenému stavidlu a do Žehrovky.Nyní teče ke mlýnu zatím alespoň tento potok.)

Zpět