Válcové stolice
Při
mletí na kamenech se vyrobila pěkná mouka,ale její
bělost byla znehodnocena otrubnatými příměsky.Kameny
totiž rozdrtily otruby na jemný prach,který se nedal
nijak odstranit.Proto bylo vynalezeno válcové
mletí.Mnoha pokusy byla nalezena základní pravidla
pro konstrukci válcových stolic a jejich použití v
praxi.
Spotřebitelé
začali dávat přednost bílé mouce z
válcových mlýnů a mlecí kameny
se postupně přestaly používat.
Vznik válcových stolic
První mlýny s železnými
válcovými stolicemi se ve světě objevily již v roce
1830.Příliš se
neosvědčily,postupně však byly vylepšovány až se v r.1873
objevila první široce použitelná stolice s
porcelánovými válci na luštění
krupic a v r.1875 konečně stolice s ocelovými rýhovanými
válci pro šrotování.Takovéto stolice již měly
lepší vlastnosti i výkon,než mlecí kameny.
V Čechách byly poprvé válcovými
stolicemi částečně vybaveny až v r.1876 mlýny v Lovosicích a Praze-Smíchově.Výrobu
válcových stolic postupně zavedla řada firem,v
Čechách například Prokop;
Hubner&Opitz; J.Škrdlant,dalšími výrobci
v rámci monarchie byly firmy Ganz&Comp. v
Budapešti ; Hoerde&Comp. ve Vídni a řada dalších.V malých mlýnech se
válcové stolice začaly rozšiřovat až na
samém konci 19.století.
Princip válcové stolice
Válcová stolice je v podstatě uzavřená dřevěná nebo železná skříň,
ve které se
otáčejí dva vodorovné válce.Hřídele
válců procházejí stěnou skříně.Na
jedné straně jsou na ně naklínována ozubená
kola o různých průměrech,která do sebe
zabírají,čímž se vzájemně
pohánějí.Jelikož mají různý
průměr,mají i válce rozdílné
otáčky.Je tomu tak proto,aby se zrno rozřezávalo a
nedocházelo k omílání slupky.Zrno zapadne
do rýhy pomalejšího válce a rýha
rychloběžného válce jej vzápětí roztrhne.
Na druhém konci jednoho z válců je
naklínována poháněcí řemenice(zpravidla na
tom rychlejším).Jeden z dvojice
válců je vždy pohyblivý a jeho přítlakem se reguluje
mletí(obdoba lehčení u kamenů).Nad válci je košík
na melivo.Aby melivo padalo mezi válce rovnoměrně,je zde
ještě malý,hluboce rýhovaný
váleček,který jej podává.Tímto
válečkem se také reguluje množství
meliva,které přichází do stolice.
Podávací váleček mívá průměr
nejvýše 100mm,je rýhován
hluboce,rýhy jsou zaoblené a rovnoběžné s jeho
osou.
Mlecí válce,pokud jsou určeny pro šrotování,mají
rýhy ostrohranné a šroubovitě se
otáčející kolem osy
válce.Rýhování má být tak
hluboké,aby se zpracovávané melivo nemohlo v
rýhách ukrýt,ale naopak bylo ostřím
rýh roztrženo.Pro melivo hrubozrnné jsou rýhy
široké a hluboké,proto se jich na obvod
válce vejde méně.Čím je melivo
jemnější,tím menší musí
být rýhy a tím více se jich vejde na obvod
válce.Aby bylo možné hrubost
rýhování porovnávat,určuje se počet
rýh na 1cm obvodu válce.Rýhování se
na obou válcích stáčí souhlasně,takže se
rýhy na styčné ploše při otáčení
křižují.
Počet rýh měl být při osmi pšeničných šrotech přibližně tento:
1.a 2.šrot 7rýh
3.a 4.šrot 8rýh
5. a 6.šrot 9rýh
7. a 8.šrot 10 rýh
V malých mlýnech s omezeným počtem stolic
samozřejmě nemohl být tento ideální rozvrh dodržen
a počet rýh byl kompromisem.
Vymílací stolice mají válce hladké,buď porcelánové,nebo litinové.
Vymílací stolice měly původně hladké
porcelánové válce,které byly
drahé a vlivem nestejnoměrné tvrdosti
porcelánu se nepravidelně opotřebovávaly.Jejich
obrušování a
vyrovnávání zvyšovalo provozní
náklady.Hlavním důvodem jejich
používání
byla obava,že by litinové válce mohly mouku
nežádoucím způsobem
zabarvit.(cílem mlynářů bylo tehdy dosáhnout co
nejbělejší mouky).Když se
ukázalo,že tato obava je neopodstatněná,přestaly se
porcelánové válce
téměř používat a nahradily je levnější a
trvanlivější válce litinové.
Válce se otáčejí proti sobě rozdílnou
rychlostí,pomalejší mívá asi 100 až
140 otáček za minutu,rychlejší přibližně 2,5 až
2,7 krát více ,to je dáno poměrem hnacího
soukolí válců.Řemenice bývá na
hřídeli pomalejšího válce.Válec,na
němž není řemenice běží v posuvných
ložiscích.K protějšímu válci je přitlačován
ocelovými pružinami,takže může povolit,jestliže mezi válce
přijde předmět,který nelze rozdrtit.
Litinové ,nebo porcelánové válce se
časem
omelou a drcení zrna neprobíhá řádně.V
takovém případě se válce ze stolice vyjmou a
nechají se obrousit,u rýhovaných se obrousí
staré rýhy do hladka a válec se narýhuje
znovu.Na malých mlýnech zpravidla nechávaly
válce opravit u specializované firmy.Průměr válců
se tím samozřejmě zmenší.U některých stolic
se proto musí vyměnit ozubená kola převodu za
jiné,nebo je použit důmyslný
mechanismus,který rozdíl vyrovná a jsou i
stolice,kde jsou válce poháněny řemenem,který
postačí jen znovu napnout.
Průměr a délka válců je dán hnací silou a
druhem zpracovávaného obilí.Pro mletí žita
bývá průměr válců větší než pro
mletí pšenice,šrotovací válce
mívají větší průměr než
vymílací.
Zpravidla však bývá průměr válců 200-400
mm,délka je daná výkonem,který je ve mlýně k dispozici,nejmenší
stolice mají délku válců
400mm,největší až 700mm.Pro větší
výkon se musí použít více stolic,nebo
stolici dvoupárovou.
Standardní průměry bývají 220;260;350;400;440mm a
délky 400;475;500;700mm U nejnovějších
stolic se používaly válce o délce až
1200mm,které se předtím nevyráběly,panovala obava,že by se tak dlouhé válce
prohýbaly.
Stolice ještě bývá vybavena
zařízením,které hlídá dostatek
meliva v násypném koši.V násypném
koši je plechová klapka,kterou melivo svou vahou stlačuje
dolů.Když melivo dochází,převáží se klapka
nahoru a přes soustavu pák oddálí válce,aby
se zbytečně neotíraly a zároveň se spustí
zvonek,který upozorní obsluhu.
Válcové stolice se stavěly
jednopárové(mají jednu dvojici
válců,uloženou vedle sebe),nebo
dvoupárové(mají dva páry válců
,umístěné šikmo nad sebou,takže do každého
páru přichází melivo samostatně).Jejich
výhodou je úspora místa a peněz.Buď mohou
mlít oba páry stejné melivo a stolice má
dvojnásobný výkon,nebo lze použít každou
dvojici samostatně.Stolice s jiným počtem válců(trojválcové atd.)
se neosvědčily a prakticky se nepoužívaly.
Někdy se stává,že se melivo,zejména u žita, začne
lepit na válce a způsobuje nepravidelný chod stolice.Aby
se tomu předešlo,mohou být stolice vybaveny
oškrabovači.Pro hladké válce se
používá obyčejný plechový
škrabák,pro rýhované válce
brkový kartáč.
Stejně,jako u kamenů,kde je křes přizpůsoben melivu,je i u stolic
použito různé rýhování,nebo hladké válce,podle účelu
,kterému slouží.
Postupně se ustálilo použití dvou
základních typů stolic-šrotovacích a
vymílacích.
Průřez stolicí
Kapitola ještě není dokončena.
Zpět